Poviedka pre mňa od Takeho 1/2

5. května 2013 v 9:00 |  Poviedky pre mňa
Pre dnes nepridám svoju poviedku, tak sa nehnevajte :D Túto poviedku mi ešte dávnejšie písala Takeho-chan, dúfam, že jej nevadí, že ju zverejním aj u seba :) Je na pár YeWook a dúfam, že sa vám bude páčiť rovnako ako mne :3




Yesung sáhne do kapsy u svých kalhot od školní uniformy z kterých poté vytáhne svazek klíčů z kterých vybere jeden. Odemkne dveře od panelákových dveří, ale než vejde pustí před sebe chlapce, který tiše až do teď stál za ním. "Prosím pane, nebo spíš slečno?" Pokyne mu rukou na znamení, že má vejít a usměje se při tom jako sluníčko na hnoji, nemohl si pomoc, když ho tam viděl tak stát, vypadal jako malá školačka. Zároveň si tak vychutnává i jeho rudnoucí obličej. Je tak slaďoučký, když se snaží hrát naštvaného. Hnědovlásek ihned vklouzne do vnitř, snaží se schovat svou rudnoucí tvářičku pod závojem hustých vlasů a čeká dokud si jeho kamarád nestoupne k jeho boku. "Nejsem žádná slečna!" Pokusí se o trochu dominantní hlas, ale když vidí jeho krásný úsměv, nedokáže to a spíš to tak zahuhlá. Poté spolu vyjdou k výtahových dveřím. Normálně by těch pár pater vyšli, ale dneska se jim zkrátka nechce. Celý den jen prší a to kazí náladu oboum dvoum, navíc to vypadá, že každou chvíli začne pořádná bouřka.
Sung přejde k výtahu jako první a opět pustí Wookieho před sebe jako by byl dáma, které je slušnost otevřít dveře. Když už se výtah konečně pohne a dveře se za něma zavřou Yesunga si neodpustí konečně chytnou chlapce za ruku. Nesnáší když se na veřejnosti nesmí dotknout toho dokonalého stvoření. Woookie neváhá ani chvilku a také sevře jeho ruku, hned na to si jej Yesung přitáhne ještě blíž k sobě, snad pro to aby mohl cítit jeho vůni, nebo pro to, že se bojí, že když ho tam nechá jen tak stát tak se mu rozplyne. Někdo by si možná myslel, že když celou dobu jeli mlčky, tak, že to bylo trapné ticho, navíc když těm dvěma to obvykle jen kecá, no spíš Yesungovi, Wookie se jen směje a... je u toho tak rozkošný, ale jim to nevadí, líp si tak užijí té jedné chvilky kdy mohou být spolu a nemusejí se bát, že je někdo uvidí. Ale teď mají celý týden jen pro sebe, Yesungovi rodiče jeli k moři do Turecka, takže celý byt je volný. Yesungovi se až při té myšlence, že může být celý týden sám s tímhle chlapce, rozklepou kolena. Pohledem sklouzne k Wookiemu, který se dívá do země. Ještě stále se trochu stydí, sice spolu chodí už pár měsíců ale... je to tak nezvyklé! Nikdo jiný se ho před tím nedotýkal tak jako Sung. Ne, že by se mu to nelíbilo, ale vždy když ho líbá, nebo se ho dotýká by se studem nejraději propadl. Ještě teď cítí na své hrudi jeho doteky když spolu byli předevčírem. Sice se jen objímali, líbali a Sung... si hrál s jeho bříškem, ale bylo to poprvé co si Wookie pře ním -před někým- sundal triko! Když si vzpomene jak spolu leželi na té lesní mýtině, kde ho totálně doštípali mravenci a všechno ho píchalo do zad, jak mu Yesung sundal triko, vzal mezi prsty jeho bradavku a v tu chvíli mladším chlapce projela vlna vzrušení až vykřikl, je rudý až za ušima.
Z Wookieho myšlenek ho vytrhne letmí polibek do vlasů, hřejivá ruka, která je tak příjemná v těhlech dnech, se mu ovine kolem pasu, čímž si ho přitáhne ještě blíž k sobě. Ovine mu i druhou ruku kolem pasu a čeká dokud to samé neudělá i Wookie. Yesung si nosem pohrává v jeho vlasech, dokud nezpozoruje, že Reywook sám zvednul hlavu a tím vybízí své krásné rty přímo jemu. Své rty přesune na jeho čelo na které věnuje letmí polibek, pak se přesunul na jednu jeho tvář, kterou také políbil a druhou přitom pohladil dlaní, cítí jak mladší chlapec slastí přivírá oči, jeho ručičky ještě upevní stisk ve kterém drží staršího chlapce, celé tělo se mu chvěje, skoro zapomíná jak se dýchá. Yesung opustí jeho rudé tvářičky a posunuje se dál až k jeho smyslným rtíkům. Teď netouží po ničem jiném, než tyhle krásné rty políbit, vlastnit je, moci si s nimi- s ním dělat co chce.
Nepříjemný zvuk, který naruší to ticho, které dosud přerušovalo jen tiché oddechování, dá oboum chlapcům na jeho, že dveře výtahu se otevírají a oni musejí opustit svoji dosavadní skrýš. Černovlásek by rád dokončil co začal, ale co kdyby je někdo viděl? Přece jen Wookie je syn známého politika a tohle by byl skandál na titulní stránku. Proto od mladšího chlapce rychle odstoupí a zaujme pozici vedle něho jako by se před tím nic nedělo. Vystoupí z výtahu a zamíří přímo ke dveřím na konci chodby, kde se nachází Sungův domov.
Yesung opět otevře dveře a Wookie vejde, při tom pohledu staršímu chlapci zacukají koutky, když si všimne že hnědovlásek nafouknul tvářičky, opět mu otevřel dveře jako nějaké holce! Wookie si zuje boty a už se chystá, že se vydá do Yesungova pokoje, ostatně tak to vždycky bývá. K jeho překvapení však ucítí na svém loktě silný stisk, který ho až vyděsí. Rychle otočí hlavu za sebe aby viděl co se to děje. Rty má mírně pootevřené a srdce mu bije rychleji, takhle hrubě ho Sung ještě nikdy nechytl. Udělal snad něco špatně? "Počkej, chci to dokončit." Řekne jen něžně Sung, povolí svůj stisk a přitáhne si chlapce před sebe. Zády ho přirazí na skříň co stojí na chodbě snad už od doby krále Klacka. Hnědovlásek jen vystrašeně třeští oči, co chce dokončit? Na jeho nevyřčenou otázku dostane odpověď hned, když na svých rtech ucítí ty Yesungovi. Nejdřív sebou polekaně trhne, ale hned na to se nechá od staršího chlapce líbat. Není to dravý polibek, spíš plný vášně, kdy má Yesung své ryt jen položené na těch jeho a vychutnává si tak tu opojnou chuť. Své ruce přesune na boky, toho malého koťátka, hladí je palci, své tělo natiskne ještě víc na to jeho, pomalu pohne svými rty proti těm jeho, odpovědí je mu tichý stén, který se vykrade s úst mladšího chlapce. Ještě jednou vezme jeho vrchní ret do svých úst, přejede po něm jazykem, kousne ho do něj a slabě zatahá, poté od mladíka odstoupí a podívá se do jeho tváře. Snad ještě nikdy neviděl Wookiho oči tak zastřené touhou, nikdy neviděl, že by se mu tak klepali kolen, nebo aby se mu tak rychle zvedal hrudník a v jeho tváři bylo tolik červeně. "Jsi v pořádku?" Optá se Sung s nefalšovaným strachem v hlase, chvíli to vypadalo jako by snad Wookie dostal mrtvici. Odpověď mu však stále nepřichází, stalo se mu snad něco. "Wookie...?" Osloví mladíka ještě jednou a přistoupí opět k němu. Položí mu ruku na rameno a druhou mu přejede po tváři, přesně tak jak to má ve zvyku.
Wookie zatěká očima po místnosti. Je normální aby se z tak obyčejného polibku tak vzrušil? Pohledem zklouzne na ruku, která je u něho na rameni. Pak se podívá na chlapce, který stojí před ním s naprosto vykulenýma očima, jako by si myslel, že ho snad zabil. Pak ale pohledem zamíří jinam a to do svého rozkroku. On... on se vážně vzrušil z toho polibku! On! On který se ještě pomalu drží maminčiné sukně, vždyť.... Práskne hlavou do Yesungova ramene, do kterého by se nejraději zavrtal, ručičkama chytne límec jeho košile. "Emmm..." Zakňučí hnědovlásek a vůbec neber ohled na Yesunga, který je právě úplně mimo. Navíc... co když to viděl?!!! Co když Yesung viděl co má právě Wookie v... kalhotách!!!
Sung jen pokroutí hlavou, někdy se v něm vážně nevyzná, ale možná pro to ho tolik miluje. Pokusí se ho od sebe odtáhnout ale ani s ním nehne. Povzdechne si, ale ne znuděně nebo pohrdavě spíš stylem ´co jiného mám s tebou dělat lásko´. Jeho ruce sjedou po tom tělíčku až ke stehnům za která ho pevně uchopí a poté si ho vytáhne do náruče. Wookie mu omotá nohy kolem pasu, ruce poleví stisk límce a omotají se Sungovi kolem krku, hlavu mu zaboří mezi krk a rameno. Yesung ho pevně uchopí a tak nějak se snaží nevnímat tlak na jeho břiše co mu způsobuje "záhadná" věc.
Přes malou chodbu s ním dojde až do obýváku, kde ho položí na pohovku. Wookie si přitiskne kolena až k bradě, pevně si je obejme rukama a bradu si na ně položí. Bojácně zvedne očí k Yesungovi, který stojí před ním a kouká se na něj, jako by do něj chtěl propálit díru. Uhne pohledem zpět na svoje nohy, které jsou najednou strašně zajímavé.Proč se na něj tak dívá? To snad ještě nikdy neviděl aby někomu... se udělal boule v kalhotách? Hlavně to neříkejte na hlas v hlavě to zní líp.
Wookie se zády ještě víc natiskne na pohovku, jako by chtěl před Yesungem utéct. Takhle je mu vážně trapně, ještě nikdy se mu to nestalo, no ne takhle. Snad ještě nikdy nebyl tak rudý jako teď. Zvedne své ruce, kterými si až do teď držel nohy, k obličeji a hned ho do nich schová. Proč se musí vždycky před Sungem tak ztrapnit? Jako v tom lese, když se černovlásek dotknul troch níž než byl zvyklí, zapištěl jak malá holka. Vždycky se stane něco s čím se ztrapní. Vždyť on se ani neumí líbat, jen stojí a nechá Yesunga odvést všechnu práci. A nikdy mu ani neoplatí, to jak je na něj Sung hodný, když Wookie řekne ne, tak toho starší chlapec okamžitě nechá, nebo když Wookie s něčím potřebuje pomoct tak mu pomůže... pokaždé Yesung udělá všechno jen aby viděl Wookieho úsměv a on? Jen sedí a nechává ho. Nikdy mu to nějak neoplatil a nebylo by to ani poprvé co se kvůli němu Yesung přidělává starosti nebo se o něj bojí. Někdy ani nepřemýšlí co řekne. Jako tenkrát, když mu volal, že se strašně pohádal s tátou a že by se teď nejraději zabil. Yesung mu pak každou půl hodinu volal a to i o třech ráno. On si vážně myslel, že si něco udělá a on to plácnul jen tak, pak když ho druhý den viděl ve škole, málem ho nepoznal, šlo na něm vidět, že celou noc nespal. Jashine... proč musí být takový pitomec?! Zbytečně ubližuje člověkovi, kterého možná miluje. A tady je další problém... Yesung mu už tolikrát řekl, že ho miluje a on mu to přitom neřekl ani jednou! Ani jednou za tak dlouhou dobu mu neřekl co k němu doopravdy cítí! A proč mu to neřekne? Proto že je srab, bojí se. A čeho? Toho, že to Yesung říká jen tak, co když ani neví co to slovo znamená? Kolikati lidem tohle už řekl? Ani neví kdy se jeho tělo začalo otřásat vzlyky a ani neví kdy si jej jeho milovaná osoba přitáhla do náruče. A ani neví kdy svou tvář schoval do jeho hrudi a ručičkami pevně stiskl jeho košili. Jediné co si pamatuje je, že se jeho tělo přestalo třást vzlyky, hned jak na svých rtech ucítil dotek těch Yesungových. Ale už vážně ani neví kdy ho starší chlapec položil na záda a sám si na něj lehnul. "Wookie... pročpak pláčeš?" Odtáhne se od něj Yesung, tak aby mu viděl do tváře.
"To nic..." Vzlykne po tichu chlapec a rukou si při tom snaží setřít slzy z tváře.
"Řekni mi to. Trápí mě když tě takhle vidím." Řekne s co největší něho dokáže a pomůže mu setřít slzy z tváře. Druhou rukou ho při tom hladí po lícních kostech, rty má jen kousek od těch jeho stačil by jeden malý pohyb a opět by mohl líbat ty dokonalé polštářky. Ale když vidí, že se mu z očí spustilo ještě víc slz... jediné co ho napadne je si ho přitáhnout do náruče.
Udělal to zase... zase mu způsobyl bolest. Zase ublížil člověku, kterého miluje. A proč? Protože se rozbrečel kvůli takové věci! Jen kvůli němu má teď Yesung další starost na víc... možná... možná by bylo lepší kdyby dal Yesungovi prostě pokoj. Prostě ho nechal žít jeho život, kde se nebude muset starat o malýho rozmazlenýho spratka. Je mu jen na obtíž... možná... by se s ním měl rozejít. Prostě mu dát pokoj. Našel by si někoho jiného, někoho kdo si ho zaslouží, někoho s kým se nebude muset skrývat. Odtáhne staršího chlapce od sebe a podívá se mu do očích v kterých se už taky lesknou slzy. Ne! Tohle nechtěl! Nechtěl ho rozbečet, vždyť on ho miluje! Tak proč mu pořád taky ubližuje? Z jeho hrdla se derou další vzlyky, proto si dá přes pusu ruku aby je utišil.

Yesung se zmateně kouká na chlapce po sebou. Co se mu stalo? Udělal mu snad něco? Rychle si sedne aby si byl jistý, že nepláče kvůli tomu, že ho chce třeba znásilnit, to že si na něj lehl bylo jen utěšující gesto. Nemysle tím nic perverzního! Vjede si rukou do vlasů, za které poté zatahá, až skoro vyjekne. Co mu to udělal? Koukne se na chlapce, který už taky sedí vedle něho, ale stále se jeho tělo otřásá vzlyky. Yesung se k němu natáhne, ruce mu obtočí kolem ramen a hlavu mu položí na záda. "Wookie... promiň. Víš, že bych ti nikdy nic neudělal." Řekne tak tichounce, že to i on špatně slyší, proto má obavy, jestli to mladší chlapec slyšel. Když ale uslyšel "Já vím..." bylo mu jasné, že slyšel.
Zase mu ublížil! Tolik mu ubližuje. Cítí jak z něj sálá teplo, cítí jeho horká dech na svých zádech, cítí letmí polibek na krk, cítí hlazení na ruce a všechno... je mu tak příjemné. Tak proč on mu takhle ubližuje, když on mu pořád tak ukazuje jak ho miluje? Jediná možnost jak mu všechnu tuhle lásku oplatit je... nechat ho žít šťastný život. A ten bude žít jen když sebou nebude vláčet takovou přítěž. Musí se s ním rozejít pro Yesungovo dobro. Uchopí ho za ruce a donutí ho aby ho pustil. Pak se k němu otočí čelem, vyhledá jeho oči, hned na to se střetnou v dlouhém pohlediu, který nevěstí nic dobrého ani pro jednoho chlapce. Wookie se pohodlněji usadí, hned na to udělá něco co Yesung rozhodně nečekal, taky nemohl neboť Reywook ještě nic takového nikdy neudělal, spojil jejich rty v polibku, tak nesmělém jako by byl jejich první, ale je spíš jejich poslední, nechá své rty jen položené na těch Sungových, přesto oba cítí, že je to jeden z nejprocítěnějších polibků jaké si kdy dali.
Yesung neváhá a rukou vpluje mladšímu chlapci do vlasů, za které si ho přitáhne ještě blíž, druhou ruku mu omotá kolem pasu a vysadí si Wookieho na klín. Takže teď na něm hnědovlásek sedí obkročmo místo toho aby se nějak neforemně mačkali vedle sebe na gauči. Takhle by tu dokázal sedět na věky, s Wookiem co mu sedí na klíně a má své rty na těch jeho, když ho rukama objímá kolem krku, když cítí jeho horké tělo blízko toho svého a hlavně když je s ním by dokázal sedět navěky. Ty mněké polštářky co jen tak volně leží na těch jeho, tak rád by je teď políbil, prozkoumal je celé, přivlastnil si je... setřel mu z tváře ty slzy, co pořád ztékají po jeho dětské tváři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 5. května 2013 v 13:03 | Reagovat

To bylo tak nádherné...tak sladké.
Nechci aby se Wookie se Sungiem rozešli. Jsou tak hezký pár. A Sungie Wookieho miluje takového jaký je...i s chybama.
Těšim se na další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama